family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802
subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802
tribe Callidiini Kirby, 1837
genus Callidium Fabricius, 1775
Callidium aeneum aeneum (DeGeer, 1775)
subgenus Callidostola Reitter, 1913
Velikost 8-15 mm.
Bionomie. Jehličnaté lesy i na nepůvodních stanovištích. Vývoj pod kůrou větví i slabších kmenů oslabených nebo odumírajících jehličnatých dřevin. Průměr dřeva obvykle 3–10 cm, zřídka bývá dřevo slabší nebo silnější. Před vstupem do dřeva larva vyhlodá typický široký plochý požerek. Kuklí se ve dřevě v hloubce cca do 30 mm. Vývoj jsem zjistil jednoletý, uváděn bývá dvouletý. Při nedostatku vhodného dřeva se do stejného materiálu vylíhlé samičky vykladou opět. - Imaga se vyskytují v V.-VI., na horách až do VIII. na dříví nebo na odumírajících větvích. Spíše noční druh, poletující občas i ve dne.
Živné rostliny - Picea, Abies, Pinus, Larix, podle Demelta (1966) též v Juniperus (?) Udávají se též listnaté dřeviny Acer, Fagus, Quercus, ale není mi znám ani jeden spolehlivý nález.
Variabilita. Určitá variabilita je v odstínech kovově zeleného zbarvení krovek, které mohou být namodralé nebo až s odstínem do měděna.
Callidium coriaceum Paykull, 1800
subgenus Palaeocallidium Plavilsthikov, 1940
Velikost 8-15 mm.
Bionomie. Jehličnaté, převážně smrkové porosty na místech původního výskytu Picea. Larvy se vyvíjejí pod kůrou silnějších větví, nebo kmenů odumřelých jehličnatých stromů, zlomů, nebo ve zbytcích po těžbě. Před zavrtáním do dřeva larva vyžere různě velký plochý požerek. Ke kuklení si larva vyhlodá kukelní komůrku nehluboko ve dřevě, cca do 2-3 cm. Doba vývoje se udává dvouletá, podle mnou dochovaných imag je pravděpodobně i jednoletá. - Imaga se vyskytují od konce VI. do konce VIII., maximum je v VII. Vyskytují se na odumírajících stromech, větvích i na rovnaném dříví. Nejdou na květy. Převážně noční druh, ve dne občas přebíhající po dříví.
Živné rostliny - Jehličnaté dřeviny: Picea; udává se též Abies, Pinus, Larix.
Variabilita. Řadu zbarvení mohou mít kovově lesklé krovky, nazelenalé, namodralé, červenohnědé atd. Zřídka mohou být stehna červená..
Callidium violaceum (Linnaeus, 1758)
subgenus Callidium Fabricius, 1885
Velikost 8-17 mm.
Bionomie. Jehličnaté lesní porosty, remízy i místa s dřevem opracovaným člověkem, krovy a jehličnaté palivo. Obvyklý vývoj pod kůrou odumřelých jehličnatých dřevin, před zakuklením si larva vyhlodá ve dřevě kukelní komůrku. V případě nouze kladou samičky vajíčka do stejného materiálu po dlouhou řadu let, dokud je na něm kůra nebo jen její spodní blána, třeba i nepevně držící. Larvy pak žerou hned ve dřevě, které při opakovaném žíru mohou rozežrat tak, že vnitřní část dřeva obsahuje jen jemné drtiny se slabými děravými vrstvičkami dřeva. Rozežrané dřevo pak vzhledem připomíná žíry po Hylotrupes bajulus (L.) a často za něj podle požerků bývá tento druh zaměňován. Při opakovaném napadení neodkorněných prken bývá zejména bělová část zcela rozežraná a zůstane jen slabounká povrchová vrstvička dřeva. Vývoj za normálních podmínek v lese jednoletý, při napadení suchého dřeva (např. krovů, střešních prken) i tříletý (možná i víceletý), udává se obvykle dvouletý. Přezimuje jako larva. - Imaga se vyskytují od V.do VII. Spíše noční druh, poletující občas i ve dne. Na rovnaném dříví i na oslabených stromech, často v domácnostech na palivovém dříví.
Živné rostliny - Jehličnaté dřeviny Pinus, Picea, Abies, Larix; Quercus, Fagus, Alnus, Salix, Cerasus.
Variabilita. Velmi častá je variabilita v kovovém zbarvení krovek, obvykle jsou modré nebo fialové, ale mohou být nazelenalé, purpurově červené, měděné. Je uváděna i červenohnědá barva nohou.
Callidium cedri Peyerimhoff, 1918
subgenus Callidium Fabricius, 1885
Vývoj v Cedrus.
Callidium aeneum aeneum (DeGeer, 1775) CZ Picea
GR Abies
CZ Picea
Callidium violaceum Linnaeus, 1758 CZ Picea
Požerek na okraji neodkorněného prkna
CZ Pinus
Mnohaleté opakované žíry larev na neodkorněných podpěrách ve staré stodole.
Typ požerků silně připomíná žíry Hylotrupes bajulus L.
Callidium cedri Peyerimhoff, 1918 MAR Cedrus
