CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

 

tribe Saperdini Mulsant, 1839

 

genus Saperda Fabricius, 1775

Saperda carcharias Linnaeus, 1758

subgenus Saperda Fabricius, 1775

aaa CZ.JPGaab CZ.jpgaac FR.JPGaba CZ.jpgabb CZ.JPGabc FR.jpg

Bionomie. Mladší topolové monokultury, stromořadí i jednotlivé stromy na okrajích lesů, polní remízy, matečnicové školky a pod. O bionomii tohoto druhu existuje poměrně rozsáhlá literatura. Vývoj pouze v živých stromech od mladých stromků do stáří cca 20 – 25 let, o průměru obvykle od 4 do 30 cm. Napadena je přednostně dolní část kmene, často i v podzemní části. Žír larev probíhá uvnitř kmínku nebo kmene. Žír prozrazují hromádky vyhazovaných drtin. Doba vývoje je tříletá. Přezimuje vždy ve stadiu larvy, kuklí se koncem jara (Kudler, Šrot 1964). - Imága se vyskytují od poloviny VI. do IX., maximum v VII. Imága se zdržují především v korunách stromů, kde vykusují na listech otvory a okousávají větvičky.

Živné rostliny - Zejména Populus tremula a některé další druhy Populus.

 

 

Saperda similis Laicharting, 1784

subgenus Saperda Fabricius, 1775

 

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac FR.jpgaba CZ.JPGabb CZ.jpgabc FR.jpg

Bionomie. Porostní okraje, břehové porosty, neobhospodařované půdy, okolí lomů, skládek apod. Vývoj v živém dřevě větví nebo slabších kmínků. Larva vyžírá chodby zprvu v lýku, později převážně v dřeňové části. Starší larvy prozrazují místo žíru tím, že vyhazují drP otvory ven. Obvyklý průměr napadených větví bývá 2-5 cm, vzácně silnější. Slabší větve v místě napadení mírně zduří. Doba vývoje pravděpodobně 2 roky (udává se 2-3 roky). Přezimuje v larválním stadiu. Kukelní komůrka v dřeňové části má připravenou chodbu s ucpaným výletovým otvorem pod kůrou. Imága se vyskytují od konce V. do VII., maximum VI. Pozdější nálezy, např. Bělá p. Bezdězem 8.1965 (Karpf) a Jindřichův Hradec 7.9.1986 (Kadlec). Imága jsou většinou v korunách, kde okusují listy a kůru slabých větviček.

Živné rostliny - Zřejmě výhradně Salix caprea.

 

Saperda octopunctata (Scopoli, 1772)

subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

aab CZ.JPGaac CZ.JPGaad  FR.jpgaae FR.JPGaaf FR.JPG aae FR.jpg aba CZ.3057.JPGabb CZ.JPGabc FR.jpgabd FR.jpgabe FR.JPGabf FR.jpg

Bionomie. Smíšené listnaté lesy, lipová stromořadí, soliterně rostoucí stromy. Larvy se vyvíjejí pod kůrou silnějších větví a kmenů o průměru cca od 10 cm výše. Samička klade vajíčka do stojícího i ležícího dříví, které je částečně oslabeno, čerstvě odřezáno nebo pokáceno. Stojící stromy napadá od země až po koruny. Před kuklením se larva zavrtává do dřeva, kde krátce pokračuje v žíru, vyhlodává kukelní komůrku, na jejímž konci je připravený výletový otvor, utěsněný vykousanými třískami. Zřídka se kuklí pod kůrou, nebo přímo v silné kůře. Vývoj je dvouletý, přezimuje v larválním stadiu. – Imága se vyskytují od posledních dnů V.-VII., maximum v druhé polovině VI., většinou v korunách stromů, kde provádějí zralostní žír okusováním slabé kůry větévek a listů. Zejména kladoucí samičky se nacházejí také na čerstvě pokáceném dříví.

Živné rostliny - Vývoj téměř výhradně v Tilia, vývoj, který jsem zjistil v Alnus (Nižbor), je zřejmě zcela výjimečný.   

Variabilita. Při jedné z cest do Francie jsem za krásného slunečného dne přišel v jedné obci ke skupině kvetoucích lip, kolem nichž poletovalo mnoho imag Saperda octopunctata. Většina kusů byla úžasně výrazně zbarvená, zcela odlišně od imag z našeho území. S podobným úkazem jsem se nikdy nesetkal, některá imaga byla našedlá, jiná zbarvená do žlutozlata až červena. Zbarvení bylo velmi výrazné, dnes se podobnému typu barev říká výstražné nebo signální. Byl to úžasný pohled jako na létající drahokamy. Létaly tam desítky, v korunách spíše stovky kusů, ale protože jsem neměl náležité vybavení, tak jsem chytl pouze něco přes 20 kusů. Imaga po usmrcení značně ztratila výrazné zbarvení, takže fotografie zdaleka nevystihují skutečnost.

 

 

Saperda perforata (Pallas, 1773)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac CZ.jpgaad CZ.JPGaba CZ.jpgabb CZ.jpgabc CZ.JPGabd CZ.jpg

Bionomie. Vývoj pod kůrou a v kůře oslabených nebo pokácených stromů s určitou vlhkostí, spíše na zastíněné straně. Napadá větve a stromy o průměru cca od 8 cm do neomezené tloušPky, vzácně jsem zjistil napadení slabších větví o průměru od 1,6 cm. Zřídka se nacházejí na stejném dříví i dvě generace najednou. Před zakuklením se larva zavrtává do dřeva, závrtový otvor je ploše oválný. Ve dřevě pokračuje krátce v žíru a vyhlodává různě dlouhou chodbu, jejíž součástí je i kukelní komůrka, obvykle v hloubce do 2 cm. Na konci chodby je připraven kulatý výletový otvor pečlivě ucpaný třískami 5 – 7 mm dlouhými. Na stromech se silnou kůrou se často kuklí v mělké komůrce v lýku a běli. Přezimuje jako larva, vývoj je dvouletý, Kudla (1966) uvádí jednoletý. - Imága se vyskytují od VI. do VIII., maximum druhá polovina VI. Většinou jsou na listech a větvičkách, kde provádějí zralostní žír, nebo na dříví. Soumračný druh, přilétá i na světlo.

Živné rostliny - Především Populus tremula a Populus alba.

 

Saperda punctata (Linnaeus, 1767)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

aaa CZ.JPGaab CZ.jpgaac CZ.jpgaba CZ.JPGabb CZ.JPGabc CZ.JPGabe CZ.JPG

Bionomie. Larvy se vyvíjejí pod kůrou větví a kmenů oslabených stromů o průměru od cca 10– 12 cm do neomezené síly. Nalezl jsem larvy i v kmenech o průměru přes 120 cm. Před kuklením se larva zavrtává do dřeva, kde vyhlodá komůrku v bělovém dřevě obvykle 0,5-3 cm hluboko. Připravený výletový otvor ucpe drtinami. Velmi zřídka se kuklí přímo pod kůrou nebo v silné kůře. Přezimuje v larválním stadiu. Doba vývoje je dvouletá. Imága se vyskytují od konce V.do VIII., maximum VI. Nacházejí se velmi zřídka, protože se převážně zdržují v korunách stromů, kde provádějí také zralostní žír.

Živné rostliny - U nás zjištěna výhradně v Ulmus, Sama (1988) cituje také Quercus a Tilia.

 

 

Saperda scalaris (Linnaeus, 1758)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

aaa CZ.JPGaab SK.JPG aba CZ.JPG   abb CZ.JPG  abc CZ.JPG  EAA_4374.JPG   nabd CZ.JPG  nabe CZ.jpg

nabf CZ.JPGnabg CZ.JPG  nabh FR.jpg  nabj CZ.JPG

Bionomie. Listnaté a smíšené lesy. Vývoj larev pod kůrou stojících oslabených, odumírajících, vyvrácených i pokácených stromů, v kmenech i silnějších větvích. Často se ve stejném dřevě vyskytují i dvě generace najednou. Larvy lze najít v dříví o průměru 3 až více než 100 cm, většinou však v průměrech 12-25 cm od kořenů až do výše několika desítek metrů. Vyžírají nepravidelné, převážně příčné chodby. Druhým rokem před zimou se larvy zavrtávají do dřeva, kde si v hloubce 10-40 mm připraví kukelní komůrku i výletový otvor ucpaný delšími třískami. Výletový otvor je obvykle umístěn nad vstupním a kukla je hlavou vzhůru. Menší část larev pokračuje na jaře v žíru a kuklí se později, tím lze vysvětlit dlouhou dobu výskytu imág. Méně často probíhá kuklení v mělké komůrce pod kůrou nebo v silné kůře. Doba vývoje dvouletá, zřídka tříletá. Imága se vyskytují od V. do VIII., maximum V. – VI., na horách až VII. Proti počtu larev a opuštěných požerků je jich možno venku spatřit jen nepatrné množství, protože se zdržují v korunách stromů. Přílétají i na světlo.

Živné rostliny - Quercus, Alnus, Ulmus, Populus, Fagus, Betula, Frangula alnus, Acer, Tilia, Sorbus, Salix sp., Salix caprea, Prunus, Malus, Cerasus, Juglans, dále se uvádí také Corylus, Juglans, Castanea, Rubus. V r.1975 jsem nalezl na Křivoklátě více larev ve dřevě v kukelních komůrkách v pokácené Abies a dochoval z nich imága. Sama (1988) cituje též Larix.

 

 

Saperda populnea (Linnaeus, 1758)

subgenus Compsidia Mulsant, 1839

aaa FR.JPGaab FR.jpgaac FR.JPGaba CZ.jpgabb FR.jpgabc FR.jpg

Bionomie. Bionomie tohoto druhu byla vícekráte profesionálně prověřena a existuje o ní velmi obsáhlá literatura. Vývoj larev v živém dřevě slabých stromků nebo větviček. Samička vykouše na kmínku jamku, kam pak vyklade vajíčko. V místě žíru se kmínek hálkovitě rozšiřuje, v prvém roce slabě, v druhém již velmi silně. Žír larev je převážně ve zduřenině, kde vyžírají i kalusové pletivo a také několik cm v kmínku. Vývoj v našich podmínkách dvouletý. V sudých letech je výskyt podstatně hojnější (až 95 %) než v lichých. - Imága se vyskytují od V. do poloviny VII., maximum konec V. a VI. Imága můžeme najít převážně na listech, kde okusují jejich okraje.

Živné rostliny - Nejčastěji na Populus tremula a pak na všech druzích i křížencích Populus. Udává se vzácně též na některých Salix, nalezl jsem pouze jedenkrát larvu v typickém hálkovitém požerku na Salix caprea.

 

 

 

Saperda quercus Charpentier, 1825

subgenus Compsidia Mulsant, 1839

 

Saperda quercus quercus Charpentier, 1825

aaa GR.JPGaab GR.jpgaac GR.jpgaba GR.jpgabb GR.jpgabc GR.jpg

 

Saperda quercus ocellata Abeille de Perrin, 1895

                          

                                                

 

 Saperda carcharias Linnaeus, 1758             CZ    Populus

Pa CZ Populus.JPGPb CZ Populus.JPG

 

                                                            Saperda similis Laicharting, 1784           CZ     Salix caprea

Pa SK Salix caprea.JPGPb CZ Salix caprea.JPGPc CZ Salix caprea.JPGPd CZ Salix caprea.JPG

 

                              Saperda perforata Pallas, 1773             CZ     Populus tremula a alba

Pa CZ Populus.JPG

Pb CZ Populus.JPG        

 

            

 

                                                     Saperda punctata Linnaeus, 1767           CZ     Ulmus

Pa CZ Ulmus.JPGPb CZ Ulmus.JPGPc CZ Ulmus.JPG                      Pd CZ Ulmus.JPG

 

 

                                          Saperda populnea Linnaeus, 1758                CZ     Populus tremula

Pa CZ Populus.JPGPb CZ Populus.JPG

Pd CZ Populus.JPG

                                                                          CZ     Populus sp.

Pc CZ Populus.JPG                           

 

 

                              Saperda quercus quercus Charpentier, 1825                 GR    Quercus

aaa GR dub.JPG

aab GR dub.JPG

aac GR dub.JPG

aad GR dub.JPG