CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

 

tribe Phytoeciini Mulsant, 1839

 

genus Phytoecia Dejean, 1835

Phytoecia scutellata (Fabricius, 1792)

subgenus Cardoria Mulsant, 1863

aaa SK.jpg aab SK.jpg aac SK.JPG aba SK.jpg

Bionomie. Lesostepi a stepi. Poprvé byla bionomie publikována maďarským entomologem Kovácsem (1989), který sledoval tento druh v přírodě i v teráriu. Samička klade po jednom vajíčku mezi list a stonek živné rostliny. Larvy žerou v kořenech, následkem čehož rostliny odumírají. Kuklí se na podzim a přezimují jako imága. - Imága se vyskytují od konce III. do VI., maximum koncem IV. do poloviny V. Dříve byla nalézána většinou náhodně na zemi, v letu nebo smýkáním. Po uveřejnění bionomie je nalézán na živné rostlině a na zemi v jejím blízkém okolí.

Živné rostliny - Falcaria vulgaris Bernh. (Kovács, 1989)

 

 

Phytoecia affinis (Harrer, 1784)

subgenus Musaria J. Thomson, 1864

 

01EAA_4876a.jpg02EAA_4875.JPG03EAA_4879.JPG04aaa GR.JPG05aac FR.jpg21EAA_4876.JPG22aba GR.jpgabc FR.jpgabd FR.JPGabe FR.JPG

Bionomie. Lesní louky, okraje porostů, málo obhospodařované zahrady apod. Vývoj larev se udává ve stoncích a podzemních částech miříkovitých (okoličnatých) rostlin, obvykle na lokalitách s větší vlhkostí půdy, nepřímo osluněných. Larvy vyžírají stonky a kuklí se v dolní nebo podzemní části. Přezimuje jako larva. Podle Demelta (1966) doba vývoje jeden rok. Podle Čerepanova (1985) trvá vývoj od larvy po imágo jeden rok, to však zůstává přes další zimu v kukelní komůrce a prodělává diapauzu, takže vývoj je dvouletý, možná i tříletý. - Imága se vyskytují od V. do VII., maximum koncem V. a počátkem VI. na stoncích a listech živných rostlin.

Živné rostliny - Chaerophyllum, Laserpitium, Libanotis, Peucedanum, Aegopodium, Pastinaca.

 

 

 

Phytoecia argus (Frölich, 1793)

subgenus Musaria J. Thomson, 1864

1aaa SK.JPG      2EAA_4869.JPG      3aac SK.JPG      5abd GR.JPG   6abe GR.jpg 7EAA_4874a.jpg8EAA_4868A.jpg EAA_4868.JPGEAA_4874.JPGEAA_5577.JPG 

Bionomie. Teplé lokality, lesostepi až stepi, neobhospodařované zemědělské půdy, neudržované zahrady. Způsob vývoje na Slovensku poprvé zjistil již ve třicátých letech K. Prokš. Samičky kladou vajíčka na dolní části stonků seselu, larvy prožírají chodbičky až do kořenové části, kde se i kuklí. V místě žíru dochází k mírnému zesílení stonku. Po odlomení uschlé nadzemní části však nedochází k úhynu larvy ani imága. Podle některých sdělení přezimuje ve stadiu imága, podle některých ve stadiu larvy. - Imága se vyskytují od konce IV. do VI. (29.6.1986 Štúrovo, Kučera lgt.), maximum na Slovensku do poloviny V., na Moravě do počátku VI.

Živné rostliny - Seseli sp.

 

 

Phytoecia rubropunctata (Goeze, 1777)

subgenus Musaria J. Thomson, 1864

aab FR.jpgaad FR.JPGaba FR.JPGabb FR.jpg

 

Phytoecia caerulea caerulea (Scopoli, 1772)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

01EAA_4930.JPG     03ai GR .jpg  04EAA_4926.JPG      05ac MAC.jpg   ab MAC.JPG     ad BG.JPG     ae SK .JPG   EAA_4924.JPG  EAA_4925.JPG     EAA_4927.JPG     EAA_4929.JPG      af MAC.jpg  EAA_4922.JPG          02EAA_4923.JPGaa GR.jpg

Bionomie. Podle Heyrovského (1955) a Demelta (1966) larvy žijí v brukvotvarých rostlinách (Brassicales). Larvy se vyvíjejí v dolních částech stonků a kořenech. Generace jednoletá. - Imága se vyskytují v IV. - VII. (12.7.1962 Štúrovo, Poláček lgt., 27.7.1974 Chotín, Pádr lgt.), maximum v V.

Živné rostliny - Sinapis, Sisymbrium, Rapistrum aj.

 

Phytoecia cylindrica (Linnaeus, 1758)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

aa SK.JPG   ab SK.jpg   ac SK.jpg   ad SK.jpg   ae SK.jpg   EAA_4899.JPG   EAA_4902.JPG   EAA_4904.JPG EAA_4906.JPG

Bionomie. Především ruderální lokality, zahrady, okraje lesů aj.Vývojem tohoto druhu se zabývalo více zahraničních autorů, na př. Kemner (1916). Samička klade vajíčka do stonku rostliny, larvální chodby vedou středem stvolu, zvláště v bazální části až do hlubších kořenů. Kukla je uložena v oddělené komůrce ve stonku těsně u povrchu země. Převážně se udává, že v pozdním létě se larvy zakuklí a imága se líhnou ještě na podzim, přezimují v kukelní komůrce, kterou opouštějí na jaře. Vývoj jednoletý. Podle Čerepanova (1985) zimuje ve stadiu larev i imág, což ukazuje na jedno až dvouletý cyklus. Z larev, které jsem nalezl ve Štúrově koncem IV., se vylíhla imága do dvou týdnů, otázkou však je, zda by byla tentýž rok pohlavně dozrálá. - Imága se vyskytují od IV. do VII., maximum v V. – VI., na živných rostlinách.

Živné rostliny - Astrantia major (Teppner, 1961); Antriscus silvestris, Daucus carota, (Kemner, 1922); Heracleum, Chaerophyllum, Bupleurum, Phlonus, Tithymalus (Euphorbia), Carduus, Laserpitium, Aegopodium atd..

 

 

Phytoecia icterica (Schaller, 1783)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

    ad ESP.jpg  ae ESP.JPG   aa BG.JPG   af BG.jpg   ag BG.JPG  EAA_6002.JPGEAA_6004.JPGEAA_6005.JPGEAA_6006.JPGEAA_6008.JPG EAA_6007.JPG  ab BG.jpgac GR.jpg

Bionomie. Podle literatury je vývoj larev podobný jako u jiných druhů rodu Phytoecia. Larvy žijí v přízemních částech stonků a sestupují do kořenů, kde provádějí hlavní žír a přezimují. Podle Pauluse (1973) je žír larev podobný jako u larev rodu Agapanthia. Podél kořenového krčku larva udělá kruhovitý zářez, takže stonek se může odlomit. Protože larva otvor pečlivě uzavře, nedojde k jejímu ohrožení. Čerepanov (1985) uvádí vývoj dvouletý, protože po roce vývoje vylíhlá imága vstupují do diapauzy, přezimují a pak teprve opouštějí kukelní komůrky. - Imága se vyskytují od poloviny V. do počátku VII. na živných rostlinách.

Živné rostliny - Pastinaca (Paulus, 1973), dále Pimpinella, Heracleum, Daucus.

 

 

Phytoecia nigricornis (Fabricius, 1781)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

aa SK.JPGab AU.jpgac AU.JPGad AU.jpgae AU.JPG EAA_5604.JPGag SK.jpgEAA_5603.JPG

Doporučuji přečíst si kapitolu Variabilita na str. 335. P. nigricornis je velmi variabilní druh, mnohými renomovanými autory považovaný za dva druhy - P. nigricornis Fabricius a P. julii Mulsant. Dokonce uvádějí pozorování, že se vyskytují odlišně na Solidago a Tanacetum. Domnívám se, že je otázkou, zda nakonec zbarvení nemůže být ovlivněné i živnou rostlinou. Druhý a třetí zobrazený kus jsou z materiálů, které jsem sbíral v Korutanech, jejich původní zbarvení bylo ale jiné, nádherně žluto olivově zbarvené i s odstínem do zelena. V podstatě každý kus byl mírně jinak zbarvený. Částečně imaga ztratila barvu hned při usmrcení, částečně i časem ve sbírce.

 

Bionomie. Okraje lesů, lesostepi, ruderální lokality. Vývoj larev v dolních částech stonků a v kořenech. Podle Čerepanova (1985) před zimou se larvy zavrtávají do kořenů, kde přezimují. Kuklí se v horní části kořenů nebo přízemních částech stonků. Přezimují mladé larvy a imága. Doba vývoje dvouletá. - Imága se vyskytují v V. – VII., maximum koncem V. – VI. na hostitelských rostlinách.

Živné rostliny - Tanacetum, Solidago, Artemisia, Leucanthemum, Chrysanthemum.

 

 

Phytoecia pustulata pustulata (Schrank, 1776)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

EAA_6020.JPGEAA_6021.JPGEAA_6022.JPGEAA_6024.JPG EAA_6027.JPG EAA_6027a.jpgEAA_6023.JPGEAA_6025.JPGEAA_6026.JPG  EAA_6019.JPG 

Bionomie. Louky, pastviny, ruderální plochy. Vývoj larev je uváděn ve spodních částech stonků a kořenech, kde se také kuklí. Na kořenech zjistil vývoj v X.1986 také Dunay. Podle Čerepanova (1985) larva sestupuje do dolních částí, vykousává střední část stonku a drP vyhazuje vyhlodanými otvory ven. Larvy přezimují, koncem léta se převážně v kořenové části zakuklí a další zimu přezimují imága v kukelní komůrce. Doba vývoje je dvouletá. - Doba výskytu imág je IV. – VII., nejčastěji V., na Achilea a jiných rostinách.

Živné rostliny - Všeobecně se uvádí Achilea; Artemisia procera (Čerepanov, 1985); dále se uvádí Pyrethrum, Chrysanthemum, Tanacetum.

 

 

Phytoecia virgula (Charpentier, 1825)

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

1aa JUG.jpg2ac JUG.JPG3ab JUG.jpg5ad JUG.jpg6EAA_6031.JPG7EAA_6033.JPGae GR.jpg

Bionomie. Polostepní a stepní lokality, pastviny, ruderální plochy. Larvy se vyvíjejí ve stoncích, převážně v jejich dolních částech a kořenech. Podle Čerepanova se kuklí koncem následujícího léta a imága se líhnou na podzim. Před kuklením larvy z vnitřní strany okousají stonek, který se v tomto místě odlomí. Otvor pečlivě uzavřou ucpávkou a přezimují v kukelních komůrkách. Vývoj generace je dvouletý. - Výskyt imág je v V. – VI., na stoncích a listech živných rostlin.

Živné rostliny - Salvia stepposa, Artemisia panciflora (Čerepanov, 1985); Tanacetum, Artemisia, Achillea, Hieracium, Daucus carota aj.

 

Phytoecia erythrocnema P. H. Lucas, 1849

subgenus Phytoecia Dejean, 1835

 

  1EAA_7388a.jpg  2EAA_7390a.jpg  3EAA_7390ab.jpg

 

Phytoecia coerulescens (Scopoli, 1763)

subgenus Opsilia Mulsant, 1863

 

 

1EAA_4883 NM.jpg2EAA_4887AB.jpg 3EAA_4880.JPG4aj TU.jpg5ai SK.jpg6ah TU.jpg7af TU.jpg99ao FR.jpg

Tento druh je barevně velmi variabilní. Bohužel, častá krásná živá barva se obvykle mění při smrcení a pak časem také ve sbírce.  Poslední kus má zvláštní barvu, kterou jsem viděl jen u tohoto imaga. Mé ženě se tento brouk velmi líbil a vždy říkala „modrá kytička, modrý brouk“.

Bionomie. Okraje lesů, málo obhospodařované zahrady, ruderální plochy, lesostepi i stepi. Samičky kladou jednotlivá vajíčka do předem připravených vykousaných vrubů. Samičky (nezjistil jsem, zda i samci) okusují stonky, někdy celé plošky, zřejmě dělají zralostní žír. Larvy vyžírají stonky, převážně ve středové části. Podle Čerepanova (1985) larvy vyžírají otvory, kterými vyhazují část vykousané drtě. Z kořenů se mohou vykousat ven a přelézt do jiných rostlin. Před druhým zimování okroužkují larvy stonek z vnitřní strany, ten se pak odlomí a vzniklý otvor larvy ucpou. Přezimují v rostlinách nejprve v larválním stadiu, podruhé jako imága. Vývoj dvouletý, v některých případech možná i jednoletý.. - Venku se imága vyskytují od V. do VII., nejčastěji v V.– VI. na živných rostlinách.

Živné rostliny - Echium, Anchusa, Cynoglossum, Lithospermum, Rochelia, Lappula, Salvia aj.

 

 

Phytoecia uncinata  (W. Redtenbacher, 1842)

subgenus Opsilia Mulsant, 1863

 

1ad CZ.JPG aa SK.jpg  ab CZ.jpg

Bionomie. Teplé stepní a lesostepní lokality, ruderální půdy. Podle různé literatury vývoj larev probíhá ve stoncích rostlin. - Imága se vyskytují od posledních dnů IV. do počátku VII., maximum od druhé poloviny V. do druhé dekády VI. (14.7.1995 Horní Brečkov, Škorpík lgt.; 20.7.1956 Trenčín, Urbášek lgt.; 20.8.1978 LVÚ Zvolen). Především na stoncích a v paždí listů Cerinthe.

Živné rostliny - Pravděpodobně Cerinthe, Lithospermum.

 

Phytoecia molybdaena (Dalman, 1817)

subgenus Opsilia Mulsant, 1863

   ac HU.jpg  ad HU.jpg    ae HU.JPG

Bionomie. Tento druh jsem nikdy nesbíral. Podle Heyrovského (1955) vývoj larev probíhá ve stoncích různých bylin, vyžírá střed stonků do kořene, kde si udělá kukelní komůrku. - Imága se údajně vyskytují v V. – VII. na živných rostlinách.

Živné rostliny - Udává se Cerinthe, Cynoglossum, Chrysanthemum, Papaver rhoeas, Lithospermum.

 

 

 

Phytoecia hirsutula (Frölich, 1793)

subgenus Pilemia Fairmaire, 1864

 

 1EAA_4861b.jpg      2EAA_4867.JPG      3EAA_5989.JPG    4EAA_4864.JPG         5EAA_4865.JPG

Bionomie. O bližší bionomii tohoto druhu je velmi málo známo. Imága se vyskytují na Phlomis tuberosa (Labiatae), podle Samy (1988) na Borraginacee. - Imága se vyskytují od V. do poloviny VI. (2.VII.1964 Poláček).

Živné rostliny - Phlomis tuberosa L. (Heyrovský, 1955).