CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

 

tribe Dorcadionini Swainson, 1840

 

genus Dorcadion Dalman, 1817   CZ a SK

 

 

 (Druhy vyskytující se v Česku a Slovensku)

Dorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763)

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

aaa SK.jpgaab SK.JPGaac SK.jpgaba SK.JPGabb SK.jpgabc SK.jpgabd SK.jpg

Bionomie. Polostepní teplé lokality, pastviny, zahrady, vinice. Teppner (1968/69) nalezl v IV. v písčitojílovité půdě volně mezi kořínky v hloubce 5 – 15 cm polodospělé larvy. Vylíhlá imága byla v kukelních komůrkách - rourkovitě  formovaných jeskyňkách vytvořených z půdy, 5 – 10 cm hluboko. V okolí rostlo Agropyron repens a Bromus arvensis. Vývoj larev dvouletý. - Imága se vyskytují od IV. do VI., maximum počátkem V., podle Roubala ještě v VII.

 

Dorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

 

aaa SK.jpgaac SK.jpgaad SK.jpgaae SK.jpgaai A.jpgaaj A.jpgaak A.jpgaal A.jpgaba SK.jpgabc SK.jpgabe A.JPGabf SK.jpgabg A.jpgabh A.jpgabi SK.JPG

Bionomie. Na Moravě a Slovensku jsem sbíral tento druh především na loukách s dostatečnou vlhkostí nebo na zelených pastvinách, pak často velmi hojně. Na sušších lokalitách, vinicích, polích apod jen jednotlivě. - Imága od IV. do VI., maximum V. Za  slunečného počasí pobíhají po půdě a je možné je spatřit zejména na cestách a pěšinách.

 

 

Dorcadion cervae Frivaldszky, 1892

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

 

aaa HU.jpgaab HU.jpgaac HU.jpgaad HU.jpgaba HU.jpgabb HU.JPGabc HU.jpg

Bionomie. Sbíral jsem na Apajpusztě v Mafarsku na lokalitě spíše polostepního charakteru, na pastvině s řídkým travním porostem a písčitou půdou. Imága byla především ve vyhloubených strouhách. Od IV. do V.

 

 

Dorcadion pedestre pedestre (Poda, 1761) 

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

               

aaa SK.jpgaab SK.jpgaac SK.jpgaaf SK.JPGaba SK.jpgabb SK.jpgabc SK.jpgabd SK.jpgabe SK.jpgabh SK.jpg

Bionomie. Polostepní a stepní lokality, pastviny, neobhospodařované půdy, zahrady atd., nížiny a předhůří. Nejčastěji k nalezení na cestách, pěšinách, okrajích polí apod. – Imága se vyskytují od IV. do VI., nejčastěji v V.

 

 

Dorcadion scopolii (Herbst, 1784)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

 

aaa SK.JPGaab SK.JPGaac SK.JPGaba SK.JPGabb SK.JPGabc SK.jpgabd SK.JPG

Bionomie. Teplé, především stepní lokality, polostepi, neobhospodařované plochy. Imága za slunečného počasí lezou po zemi, často jsou zalezlá v trsech nízké trávy. Konec IV. – V.

 

 

Dorcadion decipiens (Germar, 1824)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

 

1 EAA_7048ab.jpg2 EAA_7046ab.jpg3 EAA_7045abcd.jpg4 EAA_7048a.jpg5 EAA_7042.JPG6 EAA_7046.JPG7 EAA_7045.JPG8 c.jpg

Bionomie. V Maďarsku na teplých polostepních a stepních místech a písčitohlinitých půdách. - Imága IV. – V.

 

 

Dorcadion holosericeum holosericeum Krynicki, 1832

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

 

aa HU.JPGab HU.JPGac HU.jpg

Bionomie. Podle publikace Burakowski, Mroczkowski a Stefanska (1989) se tento druh vyskytuje na stepních, lesostepních i lesních lokalitách, na černozemi i půdách písčitých a vápenatých. Půda může být kryta nízkými rostlinami, stromy i keři. - Imága se vyskytují od poloviny V. do VII. na osluněných místech, mezích, úhorech, příkopech apod.

Dorcadion holosericeum Krynicky, 1832 jsem uvedl od Devína (7867). Byl to můj omyl, který je nutné opravit. Heyrovský tento druh uvedl z Divína zřejmě od Filakova.