CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

 

tribe Agapanthiini Mulsant, 1839

 

genus Agapanthiola Ganglbauer, 1900   &   Agapanthia Audinet-Serville, 1839

 

 

genus Agapanthiola Ganglbauer, 1900

Agapanthiola leucaspis (Steven, 1817)

1EAA_4983.JPG aa SK.jpg  ab SK.JPG ac SK.JPG  ad SK.JPGae SK.jpg

Bionomie. Lesostepi, stepi, pastviny apod. v teplých, přírodně zachovalých oblastech. O tomto druhu je velmi málo známo. Podle Čerepanova se na Sibiři larvy vyvíjejí ve stoncích především bobotvarých (Fabaceae) a jiných rostlin. Do stonku samička vkládá po jednom vajíčku, výjimečně po dvou. Stonky bývají vysoké 70 cm i více, průměr u kořene 4-5 mm. Dospělé larvy okoušou stvol ve výšce 5 – 14 cm, který se pak odlomí. Otvor larvy uzavřou ucpávkou z drti. Ve spodní části u kořenů se také kuklí. Na Slovensku zjistil kladení vajíček, vývoj larev a jejich přezimování J. Profant (1995). - Imága se vyskytují na živných rostlinách V.-VI. (7.7.1985, 8.8.1980 Plešivec, Mikát lgt.).

Živné rostliny - Vincetoxicum hirundaria (+Profant, 1995); Čerepanov (1984) zjistil vývoj především v Melilotus officinalis, Erigeron sp., Campanula sibirica, Salvia stepposa, v menším počtu též v Ptarmica cartilaginea, Matricaria sp., Cannabis sativa, Scabiosa ochroleuca, Veronica longifolia, Potentilla sibirica, Silene multiflora.

 

 

genus Agapanthia Audinet-Serville, 1839

 

Agapanthia intermedia Ganglbauer, 1884

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

 

aa CZ.JPG  ab CZ.JPG  ac CZ.JPG    ad CZ.jpg

Bionomie. Lesní louky, okraje porostů, neobhospodařované zemědělské plochy a sady. Vyskytuje se převážně v pahorkatinách, ale i ve vyšších polohách. Podle dosud zjištěných poznatků se larvy vyvíjejí ve stvolech rostlin, v jejichž dolních částech se také kuklí. Bionomie popsaná Paulusem (1973) se zřejmě týká tohoto druhu. Podle něj larva vyžírá stonek do dolní části, kde ho z vnitřní části okroužkuje, takže horní část pak odpadá. Kuklí se pod místem odlomení. - Imága se vyskytují od poloviny V. do poloviny VIII., maximum VI. Pokud je mi známo, byl tento druh nalezen výhradně na stoncích a květech Knautia.

Živné rostliny - Jak se zdá, je vývoj imág omezen pouze na Knautia.

 

Agapanthia violacea (Fabricius, 1775)

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

1EAA_4974 B A.jpg 2EAA_4973  A.jpg3EAA_4976  A.jpg4EAA_4971  A.jpg 5EAA_4979  A.jpg 6EAA_4980  A.jpg

Bionomie. Zemědělsky méně využívané plochy, pastviny, sady, ruderální lokality, okraje cest, polostepi a stepi. Podle Demelta (1966) a dalších probíhá vývoj larev ve středových částech nadzemních stvolů rostlin, kuklí se blízko země. Doba vývoje jeden rok. – Imága se vyskytují v V.-VI. na celé řadě rostlin např. Vicia (Slovensko), Carduus a Cirsium (Řecko), uváděny jsou dále Scabiosa, Centranthus, Psorolea aj.

Živné rostliny - Uvádí se Centranthus, Psoralea, Carduus, Medicago, Salvia, Scabiosa, Phlomis, Onobrychis aj.

 

 

Agapanthia viti Rapuzzi & Sama, 2012      (dříve byla ze Slovenska uváděna jako osmanlis Reiche & Saulcy, 1957)

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

 

  aa SK.jpg  ab SK.JPG                                                                

 

Agapanthia osmanlis Reiche & Saulcy, 1858

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

               

 

Agapanthia gemella Holzschuh, 1989

subgenus Smaragdula Pesarini & Sabbadini, 2004

                      

 

Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767)                   (syn. Agapanthia pannonica Kratochvíl, 1985)

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

 

 

1EAA_4996  A.jpg2EAA_4997  A.jpg  3EAA_4995  A.jpg   4EAA_4993  A.jpg   6EAA_4993  B C.jpg

Bionomie. Teplejší lokality, lesostepi, okraje cest, ruderální plochy. Podle Pauluse (1968) se larvy vyvíjejí ve stvolech a stoncích listů, nikdy ne v kořenech. Larva žije od VI. do příštího V., ale v X. prvého roku již dokončila svůj vývoj. Kuklí se na jaře, kukelné stadium trvá 2 – 3 týdny. Vývoj jednoletý. - Imága se vyskytují v V. – VII., maximum od poloviny V. do VI., na živných rostlinách, především Cirsium a Carduus.

Živné rostliny - Cirsium, Carduus, Valeriana, Salvia; další uváděné Cynyra, Senecio aj.

 

Agapanthia suturalis (Fabricius, 1787)

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

 

 

1aa Cyprus.jpg  2ad ESP.JPG     3EAA_3078  A.jpg   4EAA_3080  ABCD.jpg

 

Agapanthia bohemica Sláma, 2017

subgenus Agapanthia Audinet-Serville, 1835

 

 

 

Agapanthia villosoviridescens (Degeer, 1775)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

1aaa SK.JPG 2EAA_4565.JPG 3EAA_6070.JPG 4EAA_6069.JPG6aba SK.jpg 7EAA_6064.JPG9abc SK.JPG

Bionomie. Lesní louky a okraje lesů, paseky, ruderální plochy, okraje cest. Vývoj larev podobně jako u ostatních druhů tohoto rodu ve stoncích různých rostlin, spíše v jejich dolní části, kde se také kuklí. Kukelní komůrka je oddělená ucpávkou z drti. Doba vývoje pravděpodobně jednoletá. - Imága se vyskytují od konce V. do IX., nejčastěji od poloviny VI. do VII. na listech a stoncích živných rostlin.

Živné rostliny - Urtica; Astrantia major L., Heracleum sphondylium L., Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. a Cirsium arvense (L.) Scop. ; Cirsium arvense L., Carduus nutans L.; Eupatorium, Senecio, Chaerophyllum, Gentiana, Angelica, Carduus aj.

 

Agapanthia cynarae (Germar, 1817)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817)

1EAA_4360  A.jpg   2EAA_4356  A.jpg    3aab BG.JPG     4EAA_6079  A.jpg    6EAA_4361.JPG 7EAA_6076.JPG  8EAA_4570.JPG

Bionomie. Podobná jako u předcházejícího druhu. Vývoj larev v dolních a středních částech stvolů. Larvy se kuklí též v živných rostlinách. Imága při zralostním žíru vykusují na povrchu živných rostlin plošky. - Vyskytují se od konce V. do počátku VII., maximum výskytu VI. na živných rostlinách především příbuzných Carduus.

Živné rostliny - Carduus, Cynara; Cirsium, Onopordum aj.

 

 

Agapanthia cynarae michaeli Sláma, 1986           

 1EAA_7022A.jpg 2EAA_7024A.jpg 4EAA_7019A.jpg  5EAA_7023A.jpg 

 

Agapanthia dahli (Richter, 1821)

subgenus Epoptes Gistel, 1857

3EAA_4553.JPG  4 1EAA_4568  aa.jpg   5EAA_4367 A.jpg   6EAA_4536.JPG   7EAA_4569.JPG   8EAA_4571.JPG   9EAA_4369.JPG

Bionomie. Lesostepi, stepi, neobhospodařované ovocné sady, ruderální půdy. Larvy vyžírají vnitřní části stonků napadených rostlin. Dle Demelta (1966) jsou otvory uvnitř napadených stvolů větší než tělo. Doba vývoje minimálně jednoletá. - Imága se vyskytují od konce V. na Slovensku do počátku VII., na Moravě do 9.VIII., v Čechách do 17.VIII.na živných rostlinách, především na různých druzích příbuzných Carduus.

Živné rostliny - Carduus, Cirsium, Onopordum, podle Demelta (1966) zvláště na Carduus acanthoides.

 

 

Agapanthia sicula  Ganglbauer, 1883

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

Agapanthia sicula sicula  Ganglbauer, 1883

 

  

 

 

Agapanthia sicula malmerendii  Sama, 1981

 

 

 

Agapanthia asphodeli Latreille, 1804

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

    

 

 

Agapanthia uxoria Sláma, 2017

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

       

 

Agapanthia kirbyi (Gyllenhal 1817)

subgenus Synthapsis Pesarini & Sabbadini, 2004

 

Agapanthia kirbyi kirbyi (Gyllenhal 1817)

      EAA_8601  intern..jpg        EAA_8598  intern..jpg    aad TR.JPG   abd TR.JPGabe TR.jpg 

 

 

Agapanthia kirbyi valandovensis Sláma 2015

 

    EAA_8568  INTERN..jpg    EAA_8565  INTERN..jpgaab MAC.jpg abb MAC.jpg      abc MAC.jpg

 

             6 L 37 Agapanthia kirbyi.jpg

 

Nepříliš povedená fotografie imag Agapanthia kirbyi z mé sbírky. V pravé horní části jsou imaga z Macedonie – Valandova, posaná jako ssp. valandovensis. Jsou zřetelně odlišná jak postavou, tak i barvou. Ostatní imága jsou z různých míst výskytu od Francie po Syrii. Imaga nejsou srovnána podle míst výskytu, takže není možné je při pohledu na krabici  vzájemně porovnávat podle lokalit. Odlišnosti jsou ale zřetelně viditelné a předpokládám, že budou popsány další subspecie. Např. prvá řada vlevo nahoře pocházející z Turecka (lgt. Holzschuh) je také velmi výrazně odlišná. Imága z jiných lokalit v Turecku a Sýrii jsou ale zase jiná.

 

Bionomie. Na velmi teplých lokalitách, lesostepích, ruderální půdě, v ovocných sadech. Imága vyžírají povrchové plošky na lodyhách jako zralostní žír. Samičky kladou vajíčka do vyhlodaných vrubů. Larvy vyžírají stvoly až do kořenové části, v dolní části se také kuklí. Podle Čerepanova (1984) larvy vyžírají kroužek po obvodu stvolu, který se v tomto místě pak odlomí a mají dvouletý vývoj. - Imága se za slunečného počasí vyskytují na lodyhách a listech Verbascum. V okolí Prahy byla chytána imága od 6.V. do 20.VI. a v VII. Na Slovensku od 1.V. do 20.VI.

Živné rostliny - Podle Heyrovského a dalších entomologů v Čechách a na Slovensku pouze na Verbascum lychnitis. V Makedonii a Řecku ve všech druzích Verbascum, které jsem našel. Přes velkou snahu a velkého množství věnovaného času jsem žádné imago v Čechách nenašel, ale ve skutečnosti na Slovensku také ne.

 

 

Agapanthia maculicornis Gyllenhal, 1817

subgenus Homoblephara Pesarini & Sabbadini, 2004

 

Agapanthia maculicornis maculicornis (Gyllenhal, 1817)

    000.jpg001 .jpg002 .jpg 003.jpg  07.jpg  08 .jpg 09 .JPG

Agapanthia maculicornis davidi  Sláma, 1986

     aa ISIC.jpg      ab ISIC.jpg     ac ISIC.jpg      ae ISIC.jpg    

Agapanthia maculicornis  ssp. n. ??

           ac GR.JPG        ad GR.jpg        ae GR.jpg  

Exempláře z Řecka jsou obvykle determinovány jako ssp. maculicornis, ale ve srovnání s maďarskými (téměř jistě nominální forma) jsou zcela odlišné. Často jsou také určovány jako ssp. davidi. Nejsem ale přesvědčen, že jsou totožné s kusy, které pocházejí z místa popisu ze Sicilie, stejně jako jsou odlišné od nominální ssp. maculicornis .

 

Agapanthia maculicornis  sp.n.  ??

           af ......jpg     ag ......jpg

Oba kusy z Chorvatska jsem porovnával s jinými z jiných míst výskytu. Podle mého názoru jsou dostatečně odlišné, aby mohla být popsána další ssp. Nenašel jsem ale odvahu je popsat jako novou ssp.

 

Agapanthia maculicornis  ssp.   (trivittata Gebler)  ?? 

   aa RUS A.jpg

Někde jsem viděl, že je tento taxon veden jako synonymum k A. maculicornis. Podle mého názoru je to chybou, protože exempláře z Ruska jsou zcela odlišné

 

Bionomie. Bližší bionomie mi není známa. - Imága se vyskytují koncem V. a počátkem VI. V Makedonii jsem sbíral tento druh opakovaně na stoncích Cirsium sp. společně s Agapanthia cardui.

Živné rostliny - Horion (1974) cituje podle Pjatakové výskyt na Helianthus annuus.

 

 

Agapanthia cretica Bernhauer, 1978

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

1EAA_6922b.jpg   2EAA_6922a.jpg   3EAA_6923a.jpg   5EAA_6931a.jpg   6EAA_6929a.jpg

Tento druh jsem chytal poměrně hojně v březnu na jihu Kréty.

 

 

Agapanthia probsti Holzschuh, 1984

subgenus Epoptes Gistel, 1857

  EAA_7002a.jpg   EAA_7002b.jpg   EAA_7002bc.jpg

Druh Ag. probsti jsem chytal také na Krétě, ale až v červnu. Několik velmi malých kusů vysoko v horách, podle Probsta a Holzschuha je to Ag. probsti. Druhé (vesměs větší kusy) jsem chytal ve stejné době mnohem níže v horském údolí, údajně je to též Ag. probsti. Někteří entomologové se domnívají, že tento druh je možná totožný s Ag. cretica. Zarážející je ale velmi odlišná doba výskytu.

(Větší kusy jsem chytal ve větším množství těsně před odjezdem z Kréty. Nechal jsem je ve smrtičce a bohuže po příjezdu domů jsem zjistil, že většině kusů odpadly články tykadel.)

 

 

Agapanthia schurmanni Sama, 1979

subgenus Epoptes Gistel, 1857

 

   EAA_7009ab.jpg    EAA_7009a.jpg

 

 

Agapanthia annularis (Olivier, 1795)

subgenus Drosotrichia Peasarini & Sabbadini, 2004

       1EAA_6961a.jpg   2EAA_6962a.jpg

 

Agapanthia irrorata (Fabricius, 1787)

subgenus Stichodera Pesarini & Sabbadini, 2004

 

1EAA_7068a.jpg2EAA_7062b.jpg3EAA_7068b.jpg5EAA_7061a.jpg7EAA_7067a.jpg8EAA_7070a.jpg

Agapanthia soror Kraatz, 1882

subgenus Stichodera Pesarini & Sabbadini, 2004

 

 

    1EAA_7005a.jpg      2EAA_7008a.jpg

Tento druh jsem zařadil jen pro zajímavost. Má neobvyklé zbarvení podobně jako předchozí druh.