CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

 

tribe Clytini Mulsant, 1839

 

genus Xylotrechus Chevrolat, 1860

 

Xylotrechus rusticus (Linnaeus, 1758)

subgenus Rusticoclytus Vives, 1977

aaa CZ.JPGaab SK.jpgaac  CZ.jpgaad CZ.jpgaada AU.JPGaae AU.JPGaaf CZ.JPGaag AU.jpgaah AU.jpgaba SK.JPGabb SK.jpgabc CZ.JPGabd TR.JPGabf SK.JPG

Bionomie. Lužní lesy, břehové porosty, bukové lesy zejména na Slovensku, sklady kulatiny a rovnaného dřeva. Napadá stojící odumírající stromy, kmeny i větve, vývraty i pokácené dřevo od 3 cm do neomezené tloušPky. Tvar požerku se dosti liší zejména podle dřevin, ale často jsou požerky rozdílné i ve stejném dřevě. Při vývoji ve Fagus larvy vyžírají nepravidelné chodby mezi kůrou a bělí a do dřeva dělají převážně jen kratší chodbu, která pokračuje kukelní komůrkou a výletovou chodbou. Kukelní komůrka je různě tvarovaná, rovnoběžná s osou stromu, šikmá k povrchu apod. V měkkých dřevinách jsou délky chodeb ve dřevě před zakuklením značné, často se larvy při žíru vrací zpět k lýku a opět do dřeva. U Fagus se larva zavrtává do hloubky cca 3 - 4 (až 9) cm, v Populus až 10 - 15 cm. Kuklí se převážně ve dřevě, kuklení pod kůrou je spíše výjimečné. Vývoj jsem zjistil jednoletý, stejně jako Daněk (1978). Švácha (1987) uvádí dvouletý. Imága se vyskytují od konce V. do VIII., maximum VI., na horách VII. Imága ve dne pobíhají po kůře, nebo sedí nehybně na spodní straně ležícího dřeva. Je částečně večerním, nebo i nočním druhem.

Živné rostliny - Fagus, Betula, Populus alba, Populus tremula; udává se též Salix, Quercus, Tilia, Ulmus, Sorbus.

 

 

 

Xylotrechus pantherinus (Savenius, 1825)

subgenus Rusticoclytus Vives, 1977

 

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac CZ.JPGaae CZ.jpgaba CZ.JPGabb CZ.jpgabc CZ.JPGabe CZ.jpgabf CZ.jpgabg CZ.JPGabh CZ.jpgabi CZ.jpgabj CZ.jpgabk CZ.JPGabl CZ.jpg

Bionomie. Okraje lesních porostů, elektrovody, neudržované plochy bývalé zemědělské půdy, okolí lomů atd. Vývoj v živém dřevě Salix caprea. Dává přednost částečně oslabeným stromům, poškozovaným např. žírem Saperda similis, Aromia moschata, stromům mechanicky poškozeným na okrajích lomů, nebo olamováním větví (“kočiček”) apod. Napadá především větve o průměru 2 - 6 cm, výjimečně silnější do 10 cm. Samička přednostně klade na místech s odřenou kůrou. Larva žere od lýka až do středové části. Před kuklením si vyhlodá výletový otvor krytý kůrou, nebo v místech bez kůry krytý jen slabou vrstvou dřeva. Dvouletý vývoj, při horších podmínkách i tříletý. Ve stejném dřevě se může vyvíjet i několik generací. Dojde-li delší čas před dokončením vývoje k pokácení jív a tím k odumření dřeva, dochází u malých larev převážně k úhynu, u větších larev dojde k dokončení vývoje, ale imága bývají menší velikosti. - Imága se vyskytují od VI. do VIII., maximum konec VI. až počátek VII. Prvé imágo mimo dřevo jsem chytil 18.6. Za teplého počasí pobíhají po kůře, nenavštěvují květy.

Živné rostliny - Monofágní druh, vývoj výhradně v Salix caprea.

 

 

Xylotrechus antilope antilope (Schoenherr, 1817)

subgenus Xylotrechus Chevrolat, 1860

aaa CZ.JPGaab CZ.jpgaac CZ.jpgaba CZ.JPGabb SK.jpgabc SK.jpgabd CZ.jpg

Bionomie. V současné době dubové porosty různých typů a poloh. Vývoj převážně ve větvích, nebo slabších kmenech čerstvě odumřelého nebo pokáceného dřeva, zejména ve zbytcích po těžbě o průměru cca 3-15 cm. Larvy žerou převážně pod kůrou, později vstupují do dřeva, kde pokračují v žíru v běli a tam se i kuklí. Kukelní komůrka a výletová chodba jsou pokračováním larvální chodby. Na Křivoklátě jsem zjistil na živém buku (Fagus) o průměru cca 50 cm v místě mnoho let odumřelého dřeva bez kůry (lysině) zcela mimořádný vývoj. V povrchové vrstvě dřeva do hloubky 2 cm jsem nalezl cca 10 larev, kukel a čerstvých imág. Dobu vývoje jsem zjistil vždy pouze jednoletou. -Imága se vyskytují od konce V. do počátku VII., maximum VI. Denní druh, imága pobíhají po dřevě a nenavštěvují květy.

Živné rostliny - Téměř výhradně v různých druzích Quercus včetně Quercus suber (Francie, Tunis), zcela výjimečně Fagus (viz výše). Ve Stakčíně jsem zjistil pouze jednou vývoj v kmínku Betula o průměru cca 8 cm (3 imága), který probíhal zcela stejně jako v Quercus.

 

 

Xylotrechus arvicola arvicola (Olivier, 1795)

subgenus Xylotrechus Chevrolat, 1860

 

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac FR.jpgaad FR.jpgaae CZ.JPGaaf CZ.JPGaag  .....jpgaba CZ.JPGabb CZ.JPGabc CZ.jpgabd GR.jpgabe FR.JPGabf FR.JPG

Bionomie. Prosvětlené listnaté lesy, pastviny, staré ovocné sady, parky. Vývoj larev probíhá v odumřelém dřevě různých listnatých stromů, kmenů i větví, nízko i vysoko nad zemí, silných obvykle od 8 do 20 cm, nalezl jsem ho ale i ve slabých větvích o průměru 3 cm a stojícím zbytku zlomeného Fagus o průměru 45 cm. Napadá i odumírající větve po žíru Coraebus sp. V porostě Quercus u Nižboru, starém cca 40-50 let, jsem našel desítky stromů, na kterých se vyskytoval vždy pouze do výše 30 cm od země. Horní části byly napadeny především Phymatodes testaceus a Clytus tropicus. Pokud je na dřevě kůra (což není podmínkou), začátek žíru probíhá pod kůrou, ale brzy larvy vstupují do dřeva, kde vyhlodávají zcela nepravidelné chodby, sahající 3-5 až 10 cm do hloubky. Dávají přednost žíru v bělové části dřeva, často však vstupují i do jádra. Do stejného dřeva mohou samičky klást vajíčka i řadu let po sobě, až dojde téměř k úplnému rozežrání dřeva. Doba vývoje je dvouletá, zřídka tříletá, v laboratorních podmínkách i jeden rok. Při nepříznivých podmínkách v suchém dřevě se vylíhla imága až po pěti letech. Přezimuje jako larva, kuklí se ve dřevě obvykle do hloubky cca 3 cm. Výletový otvor ze dřeva si prokouše imágo samo, nebo pokud je na dřevě kůra, je již připraven larvou a je ucpán drtinami. V našich podmínkách jsem nacházel tento druh od nejnižších poloh do cca 600 m n. m. V jižní Evropě se nachází již od úrovně moře. - Imága se vyskytují od počátku VI. do VIII., maximum VII. Za teplého slunného počasí naletují na dříví, nalezl

jsem je však i v noci. Nevyskytují se na květech.

Živné rostliny - Nejčastěji v Quercus, Carpinus, Crataegus, Fagus, Cerasus avium avium a C. avium vulgaris, Prunus domestica, Acer, Betula. Udává se též Prunus; Ostrya, Castanea, Pyrus, Populus, Tilia, Cydonia, Morus, Sorbus aj.

 

 

Xylotrechus capricornus (Gebler, 1830)

subgenus Xylotrechus Chevrolat, 1860

 

aaa SK.jpgaab SK.jpgaac SK.JPGaad SK.JPGaae SK.jpgaba SK.jpgabb SK.jpgabc SK.JPG

Bionomie. Především pastviny s převahou Betula, smíšené řídké listnaté porosty. Vývoj pod kůrou a v odumřelém, nebo oslabeném dřevě Betula (Sláma 1967, Sláma & Gutowski 1997). Larvy žerou zprvu pod kůrou (20-90 mm), pak vstupují do dřeva a pokračují v nepravidelném žíru. Samička klade vajíčka do štěrbin kůry nebo dřeva kmenů i větví o síle 5 - 35 cm. Larvy prožírají dřevo do hloubky až 7 - 8 cm, chodby o průměru 8 - 12 mm za sebou ucpávají drtí. Na podzim před výletem imág (řidčeji až na jaře) vyhlodá larva kukelní komůrku 3-55 mm hluboko od povrchu dřeva. Ve stojících stromech jsou kukly obvykle obráceny hlavou směrem vzhůru, u ležících směrem ke koruně, méně často opačně. Kukelní komůrka eliptického tvaru přechází pozvolna ve výstupní chodbu. Je-li dřevo pokryto slabou kůrou, larva ji obvykle ucpává drtí. Je-li pokryto silnou kůrou (v dolních částech), vyhlodá larva chodbu touto kůrou a ponechá 2 – 5 mm silnou vrstvu na povrchu. V tomto případě nebývá obvykle chodba drtinami ucpána. Výletový otvor v kůře je téměř kruhový, po odstranění kůry oválnější o průměru 2,5 – 4,8 mm. Doba vývoje larev trvá dva roky, pouze malá část předrží do třetího roku. Vývoj dva roky po sobě ve stejném dřevě jsem zjistil zcela ojediněle. V laboratorních podmínkách se mi podařilo zkrátit dobu vývoje dokonce na jeden rok. Larvy se kuklí v V. – VI. až na nepatrné výjimky ve dřevě, velmi zřídka mezi kůrou a dřevem. Vylíhlá imága zůstávají v kukelních komůrkách velmi krátkou dobu. Hlavní rojení probíhá koncem VI. - počátkem VII., jednotlivé kusy se nacházejí ještě v druhé polovině VIII. Imága je možné v přírodě nalézt velmi zřídka jen v nejteplejších dnech a jsou velmi rychlá. Naletují pouze na dřevo, nikoliv na květy.

Živné rostliny - Betula; zdá se být zcela monofágním druhem.

 

Xylotrechus ibex  (Gebler, 1825)

subgenus Xylotrechus Chevrolat, 1860

 

aaa RUS.jpgaab RUS.JPGaac RUS.JPGaad PL.jpgaba PL.JPGabb RUS.jpg

 

Xylotrechus sp. ??   

              aaa UKR.jpg

Uvedený kus jsem asi v roce 1952 zakoupil na burze v Praze od jedno motýláře za 1,- Kč. Vzbudil velkou pozornost u Heyrovského, Lekeše, Pospíšila a dalších, ale nikdo si nevěděl rady. Na širokém štítu má po stranách dva vtlaky. Něco podobného mívá rod Isotomus (např. comptus), nebo je mívají naznačeny také některé kusy Xylotrechus arvicola. Od té doby marně hledám další kus. Lokalita je psaná ručně   -  Užhorod 17. 7. 1927 (nyní Ukrajina). Podle Heyrovského se jednalo jasně o písmo entomologa Vávry (před 2. světovou válkou), který tehdy v bývalé Podkarpatské Ukrajině sbíral.

 

 

Xylotrechus stebbingi  Gahan, 1906

subgenus Xylotrechus Chevrolat, 1860

 

aaa GR.JPGaab FR.JPGaba FR.JPGabb GR.JPGabc GR.JPGabc GRK.jpg

 

 

                                          Xylotrechus rusticus Linnaeus, 1758                   CZ    Populus tremula

Pb CZ Populus.JPG

Pc CZ Populus.JPG

                                                                                                  SK    Fagus

Pa SK Fagus.JPG                                                            Pd SK Fagus.JPG                                                                              Pe SK Fagus.JPG

 

 

                                    Xylotrechus pantherinus Savenius, 1825             CZ    Salix caprea

                   Pa CZ Salix caprea.JPGPc CZ Salix caprea.JPGPd CZ Salix caprea.JPGPe CZ Salix caprea.JPG                                                                                                                                             Pf CZ Salix caprea.JPG

 

 

                           Xylotrechus antilope antilope Schoenherr, 1817                 CZ    Quercus

Pa CZ Quercus.JPG

Pc CZ Quercus.JPGPd CZ Quercus.JPGPe CZ Quercus.JPGPg CZ Quercus.JPG

 

                                            Xylotrechus arvicola Olivier, 1795                 CZ     Quercus

Pa CZ Quercus.JPG

 

Pb CZ Quercus.JPG

 

 

                                    Xylotrechus capricornus Gebler, 1830                  SK     Betula

Pa SK Betula.JPG

Pb SK Betula.JPG

           Pc SK Betula.JPG

                                           Pd SK Betula.JPG

Pastviny na kterých byla pravidelně osekáváním kůry nebo kácením ničena bříza, aby

nezarůstaly stromy, takže tu byly možnosti k namnožení Xylotrechus capricornis

 

Pe SK Starina.jpg 

PF SK Starina.jpg  Pg SK Starina.jpg