CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

 

tribe Rosaliini Fairmaire, 1864

 

genus Rosalia Audinet-Serville, 1834

subgenus Rosalia Audinet-Serville, 1834

 

 

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

aaa SK.JPGaab FR..jpgaac SK.JPGaad IT.JPGaae SK.JPGaaf SK.JPGaag SK.jpgaah SK.JPGaai SK.JPGaaj SK.JPG EAA_3970 X.jpg  aak SK.JPG  EAA_4265.JPG  aal SK.JPG  aam SK.jpgaan SK.JPG

 

aba FR.JPGabb GR.JPGabc SK.JPGabd SK.JPGabe SK.JPG EAA_3974.JPG abf SK.JPGabg SK.JPGabh SK.JPG

Bionomie. Především bukové lesy pralesního typu nebo málo udržované kulturní bučiny, pastviny se starými soliterními buky. Vývoj v odumřelém dřevě Fagus. Vyvíjí se nejčastěji v silnějších větvích stojících stromů, v odumřelém dřevě po odření kůry živých stromů, v povrchovém dřevě dutin. Poměrně méně často ve dřevě ležícím na zemi za příhodných vlhkostních podmínek. Bukové dřevo ležící na zemi obvykle za velmi krátkou dobu podlehne hnilobám (křenčí), nebo zase naopak vyschne. V obou případech pak dochází k úhynu larev. Nikdy jsem nezjistil vývoj v nevyvrácených pařezech, zřejmě též proto, že v tomto případě je dřevo zprvu přesyceno vodou a pak rychle podléhá hnilobám. Na Vihorlatě jsem nalezl larvy i mnoho výletových otvorů v trámech starého roubeného domu postaveného z trámů Fagus, převážně však v dolních částech, kde byla větší vlhkost, kdežto horní sušší trámy byly silně napadeny Isotomus speciosus (Schn.). Podle toho, že jsem nacházel imága ve dřevě, pokáceném prokazatelně na jaře před třemi roky, je nejkratší vývoj 3 letý, je však pravděpodobný i delší. Přezimuje jako larva, kuklí se koncem V. a v VI. Imága se vyskytují od počátku VI. do IX. Maximum je po polovině VII. Imága za slunného počasí létají a pobíhají nejčastěji po pokáceném i rovnaném dříví (“metrech”), nasedávají na stojící kmeny buků i pařezy. Často i na vytékající míze nejen Fagus, ale též Alnus a Ulmus. Demelt (1966) uvádí výskyt do 1500 m n. m.

Živné rostliny - V Čechách i na Slovensku byl zjištěn vývoj pouze ve Fagus. Viděl jsem kladení vajíček i do kmene Alnus, ale vývoj jsem v nich nikdy nezjistil. Fagus je hlavní živnou dřevinou i jinde (Francie, Rakousko). V Řecku u Leptokarie pod Olympem jsem nalezl larvy ve stojícím mrtvém Fraxinus několik desítek metrů od břehu moře a vychoval asi 7 imág společně s Megopis scabricornis a Morinus funereus. V literatuře bývají uváděny i jiné dřeviny, jako Carpinus, Juglans, Castanea, Quercus.

 

 

                  SK    Hlivištia       Roubená stavba z bukového dřeva, v dolní vlhké části napadená Rosalia alpina.

                                                                  Horní suché trámy byly napadené Isotomus speciosus

Pa SK Hlivištia.jpg

                                     Pb SK Hlivištia.jpg

Skládky bukového paliva z těžených původních pralesů na Vihorlatě. Dřevo ze skládek bylo neustále odváženo

a nově doplňováno z těžených porostů. Na skladovaném dříví byly v létě mj. stovky kusů Rosalia alpina.         

Pd SK Hlivištia.jpg  Pc SK Hlivištia.jpg

Rosalia 1.jpg