CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

 

tribe Callidiini Kirby, 1837

 

genus Ropalopus Mulsant, 1839

 

Ropalopus ungaricus (Herbst, 1784)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac SK.JPGaba FR.JPGabb FR.JPGabc SK.JPGabd SK.JPG

Bionomie. Okraje lesů s přimíšeným javorem, prosluněné horské, především ochranné lesy, stromořadí. Vývoj ve dřevě živých Acer. Larva prožírá chodby pod kůrou i ve dřevě slabších stromků nebo větví. V místě žíru vznikají více nebo méně viditelné zduřeniny. Při pokročilejším žíru se na povrchu kůry objevují nekrotické skvrny, ve kterých jsou otvory, kterými larvy vyhazují část drtě ven. Při kladení vajíček dává samička přednost sice živým stromům, ale poněkud již oslabeným, takže s oblibou vyhledává stromy, které jsou již tímto druhem poškozeny. Když se provádělo pravidelné seřezávání a tvarování korun stromů v obcích a alejích, docházelo k přednostnímu napadání těchto stromů (podobně jako R. insubricus (Germar, 1824)). Celková doba vývoje asi dva roky. - Imága se vyskytují od konce VI. do VIII. Za teplého počasí poletují a nasedají na osluněná místa listů, na květech jsem je nikdy nenašel. Horský druh, vyskytující se do výše cca 1200 m n.m.

Živné rostliny - Spolehlivě byl zjištěn pouze v Acer pseudoplatanus L. (ČR, SR, Francie). Není mi znám ani jeden spolehlivý nález vývoje v jiných uváděných dřevinách – Acer campestre, Salix sp., Salix caprea, Populus tremula, Alnus, Fraxinus, Sycomorus, Ficus. Podle uvedených dřevin je pravděpodobné, že jde u některých údajů o hrubý omyl, u jiných zcela jistě o záměnu s R. insubricus (Germar, 1824).

 

 

Ropalopus insubricus insubricus (Germar, 1924)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

aa FR.JPGab FR.JPGac CRO.jpgad FR.JPGae FR.JPGaf FR.jpgama JUG.JPGamb JUG.JPG

 

Ropalopus siculus (Stierlin, 1864)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

aa ISic.JPGab ISic.JPGac I.JPGad I.jpgae I.jpgaf I.JPGag GR.jpgah GR.JPGai GR.jpgaj GR.jpgak GR.JPG

Ropalopus ungaricus, insubricus, siculus. Nezdá se mi, že by postavení těchto druhů bylo zcela jasné. Uvádím fotografie, podle kterých je vidět, že variabilita např. štítů je velmi široká. Při prohlížení většího množství z různých lokalit je ve skutečnosti ještě daleko větší a často není vůbec jasné a jaký druh se jedná. Spíše se domnívám, že tu jde o více subspecií možná jednoho druhu.

 

 

Ropalopus femoratus (Linnaeus, 1758)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

AAA_1335.JPGaEAA_4398.JPGaEAA_4488.JPGbaEAA_4392a.jpgbEAA_4392ab.jpgbnaEAA_4421.JPG

 

Bionomie. Listnaté a smíšené lesy nižších poloh. Vývoj larev v oslabených větvičkách a slabých větvích od 7 mm, zcela výjimečně do 6 cm. Larva vyžírá v lýku a povrchové vrstvě dřeva hlubší chodby, takže dochází často k odlomení koncových větví. Ke kuklení larva vstupuje do dřeva, kde si vyhloubí kukelní komůrku. Přezimuje jako larva. Dvouletý vývoj. - Imága se vyskytují od konce V. do VII., maximum prvá polovina VI., přednostně na schnoucích větvích, dále na dříví a někdy též na květech, např. Crataegus.

Živné rostliny - Quercus, Populus tremula; Rosa canina, Rosaceae, Alnus, Juglans, Castanea, Corylus, Pyrus.

 

 

 

Ropalopus varini (Bedel, 1870)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

aaa CZ.JPGaab GR.JPGaac GR.JPGaba CZ.JPG abb FR.JPG abc SK.JPG

Bionomie. Dubové porosty nízkých poloh, lesostepi. O bionomii tohoto druhu bylo velmi málo známo, ačkoliv byla objevena již dávno. Ve větším počtu vychoval Schurmann imága z Quercus z Jugoslávie. Já jsem je chytal a vychoval ze dřeva rovněž převážně z jihu Evropy. Vývoj larev probíhá pod kůrou a ve dřevě slabších větví o průměru 1 – 2 cm, převážně v korunách stromů, méně často mladých stromků. Při silnějším větru dochází ke zlomu v místě požerku a úhynu larev i kukel. Pravděpodobně napadá ještě živé větve. Doba vývoje dvouletá. - Imága se vyskytují v VI., na jihu Evropy již koncem V. Zdržují se převážně v korunách stromů, a proto byla většina sbírána sklepáváním nebo na trávě po dešti. Spolehlivý nález na květech mi není znám.

Živné rostliny - Vývoj jsem zjistil pouze v Quercus (ČR, Makadonie, Řecko), stejně jako někteří další entomologové, a není mi známo, že by na jiné dřevině byl spolehlivě zjištěn.

 

 

Ropalopus macropus (Germar, 1824)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

 

  aaa SK.JPG  aab SK.jpg  aba SK.jpg  abb SK.JPG  abc SK.jpg

 

Bionomie. Okraje listnatých porostů, pastviny, zahrady aj. Vývoj pod kůrou odumírajících a odumřelých listnatých dřevin slabších průměrů, cca 3-10 cm. Samička klade vajíčka do různého materiálu - slabších stromků, větví na stromech i na zemi ležících, plotovek z listnatého dřeva apod. Larvální chodby ploché a mělké, připomínající chodby Buprestidů. Někdy napadá stejné dřevo i druhým rokem. Kuklení převážně jen v mělké šikmé komůrce nehluboko ve dřevě (0,3 - 1,5 cm). Jednoletý vývoj. - Imága se vyskytují od V.do VII., maximum v VI., na dříví, větvích apod. Nenašel jsem je nikdy na květech.

Živné rostliny - Fagus, Quercus, Morus, Pyrus, Cerasus, Cydonia oblonga, Persica, Betula; Salix, Juglans, Rosa, Corylus, Cornus; Ulmus, Corylus, Populus; uváděny jsou dále Castanea, Juglans.

 

 

Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775)

subgenus Ropalopus Mulsant, 1839

 

aaa GR.JPGaab GR.JPGaac GR.jpgaba GR.jpgabb GR.jpg

Bionomie. Lesostepi, ovocné sady, okraje lesních porostů. Vývoj larev pod kůrou slabších větví a stromků o průměru 2-14 cm. Dřevo musí být částečně oslabené, např. nedostatkem vláhy, nebo odřezané. Larvy vyžírají široké ploché chodby, při silnějším napadení se navzájem protínající. Před zavrtáním do dřeva se chodby rozšiřují do plošek až 4x9 cm velkých. Larvy po vytvoření mírně šikmého širokého závrtového otvoru pokračují ve dřevě v žíru do hloubky několika cm a vyhlodání kukelní komůrky. Vývoj jsem zjistil pouze jednoletý, udáván bývá dvouletý. - Imága se vyskytují převážně v VI. do VII. V jižní Evropě od poloviny V. Za teplého počasí se nacházejí nejvíce na mnoha různých květech (Rubus, Carduus, Apiaceae, Allium cepa atd.), na dříví a naletují i na stojící stromy.

Živné rostliny - Napadá nejvíce ovocné stromy Malus, Amygdalus, Persica, Armeniaca (vše Řecko), ale i Quercus (Makedonie, Řecko), Ulmus (Creta), Salix (Slovensko). Udávané jsou ještě Fagus, Acer, Alnus, Castanea, Corylus, Prunus, Pyrus, Tilia, Rhamnus, Juglans, Paliurus, Pistacia, Populus, Crataegus, Salix caprea, Prunus spinosa, Carpinus, Vitis.

 

 

 

                            Ropalopus femoratus Linnaeus, 1758           CZ    Quercus

Pa CZ Quercus.JPG

Pb CZ Quercus.JPG

 

 

                                 Ropalopus varini Bedel, 1870               CZ     Quercus

Pa GR Quercus.JPG                                                                                                                                                                                                                   Pb GR Quercus.JPG

 

 

 

                                  Ropalopus macropus Germar, 1824          SK    Fagus

Pa SK Fagus.JPG

Pe SK Fagus.JPG

                                                                                   SK    Cerasus

Pb SK Cerasus.JPG

Pc SK Cerasus.JPG

Pd SK Cerasus.JPG

 

 

 

 

                                   Ropalopus clavipes Fabricius, 1775               GR    Malus

Pa GR Malus.JPG

Pb GR Malus.JPG

Pc GR Malus.JPG

Pd CZ Malus.JPG