CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

 

tribe Callidiini Kirby, 1837

 

genus Phymatodes Mulsant, 1839

 

Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758)

subgenus Phymatodes Mulsant, 1839

 

01ar CZ.jpg02EAA_2760a.jpg03ap CZ.JPG04at CZ.jpg05au FR.jpg06av MAR.jpg07ah FR.JPG08ai GRK.jpg09a GRK.JPG10ac FR.jpg11ae GRK.JPG12ag GRK.jpg13ak CZ.jpg14al CZ.jpg15am CZ.jpg16an CZ.jpg

 

Bionomie. Listnaté lesy všech typů, sklady kulatiny a neodkorněného řeziva, palivo v domácnostech. Vývoj pod kůrou a v kůře čerstvě i před léty odumřelých listnatých dřevin. Kuklí se v hákovité komůrce ve dřevě, vzácně pod kůrou nebo v kůře. Napadá větve i kmeny libovolných průměrů. Skladovaný suchý materál, pokud na něm drží kůra, napadá i řadu let za sebou. Doba vývoje dva roky, udává se i jednoletá. Přezimuje jako larva. - Imága se vyskytují od konce V. do VII., vzácně VIII. Maximum prvá polovina VI. Noční druh, často přilétá na světlo. Přes den je ukrytý ve štěrbinách, pod dřívím, pod odchlípnutou kůrou apod., nenavštěvuje květy.

Živné rostliny - Především Quercus, dále Fagus, Carpinus, Ulmus, Prunus, Pyrus, Sorbus torminalis, Acer, dále Crataegus a Castanea (Řecko), udává se také Corylus, Salix, Fraxinus.

 

 

Phymatodes pusillus (Fabricius, 1787)

subgenus Phymatoderus Reitter, 1913

 

Phymatodes pusillus pusillus (Fabricius, 1787)

2EAA_2802.JPG 5EAA_2804.JPG  6EAA_2805a,b.jpg EAA_4406.JPG   mEAA_2805.JPG   mEAA_2805a,3.jpg

Phymatodes pusillus barbipes (Küster, 1847)

aaa SK.JPGaab SK.jpgaac PL.JPGaad SK.jpgaba SK.jpgabc PL.JPGabed PL.jpgEAA_4479.JPGEAA_4480.JPG

Phymatodes pusillus inopinatus  (Sláma, 2010)

  aaa GR.jpg   aab GR.JPG   aac GR.JPG   aba GR.JPG abb GR.JPG

 

Phymatodes pusillus rufipennis (Starck, 1889)

 aaa RUS.jpg

Bionomie. Původní dubové porosty, lesostepi. Vývoj ve slabších větvích o průměru 2–6 cm stojících odumírajících dubů. Často napadá větve odumírající vlivem žíru jiných brouků, zejména Coroebus. Larva vyžírá chodbičky pod kůrou, které zasahují více nebo méně hluboko také do povrchové vrstvy běle. Ke kuklení se zavrtává do dřeva, kde si vyhlodá mělkou kukelní komůrku. Ta může být hákovitá, šikmá ke středu i pouze povrchová blízko pod kůrou. Přezimování jsem zjistil pouze ve stadiu larvy. Kuklení a líhnutí imág brzy na jaře. Výletové otvory jsou protáhle oválné. Demelt (1966) uvádí přezimování ve stadiu kukly nebo imága. Doba vývoje u brouků chovaných doma (ssp. pusillus) 1 rok, v přírodě i dva roky. U ssp. inopinatuss dovezené z Řecka dva roky. - Imága se venku vyskytují od V. do poloviny VI., (22.4.1962 Štúrovo, Pospíšil lgt.; 22.7.1989 Zvolen, Týr lgt.), na větvích oslabených stromů a klestu.

Živné rostliny - Spolehlivě zjištěn pouze v Quercus, udává se též Castanea..

 

 

Phymatodes lividus (Rossi, 1794)

subgenus Phymatoderus Reitter, 1913

 

1aae FRA.jpg 5EAA_4467.JPG 2aad FRA.jpg3aaa FR.JPG6aba FRA.jpg7abc FRA.jpg 8abe FRA.jpg

Bionomie. Vývoj podobný jako u Phymatodes testaceus. Sám jsem ho zjistil jen v odumřelých větvích slabších průměrů 2-6 cm u stojících stromů. Larvy vyžírají požerky pod kůrou a kuklí se v hákovité komůrce nehluboko ve dřevě. Samička při nedostaku jiného vhodného materiálu klade vajíčka do stejného dřeva, takže ve stejném dřevě se může vyvíjet i více generací za sebou. Napadení může být tak silné, že larvy dřevo zcela rozežerou (Francie). Podle sdělení P. Bergera žije ve větvích, které odumřely po napadení Coroebus florentinus (Herbst). - Výskyt imág se udává od IV. do VII. Noční druh.

Živné rostliny - Quercus (Francie), dále je uváděn Ulmus, Fagus, Aesculus, Castanea, Salix.

 

 

Phymatodes puncticollis Mulsant, 1862

subgenus Phymatoderus Reitter, 1913

 

 

1skenování0034.jpgaaa RUS.jpgaab RUS.jpg   aac JUG.JPG    aba JUG.JPG

 

 

Phymatodes glabratus (Charpentier, 1825)

subgenus Phymatoderus Reitter, 1913

 

1EAA_4477.JPG2EAA_4476.JPG   3EAA_4475.JPG    4EAA_4474.JPG     6EAA_6391.JPG

Bionomie. Převážně bývalé i nynější pastviny, na kterých se Juniperus přirozeně zmlazuje, méně často lesní porosty. Samička klade vajíčka do oslabených odumírajících větví nebo kmínků Juniperus. Vývoj larev pod kůrou, kuklí se ve dřevě. Přezimování jsem zjistil výhradně ve stadiu larvy (Demelt uvádí většinou jako kukly). Vývoj v domácích chovech byl jednoletý. Sobota (1979) uvádí vývoj dvouletý a přezimování ve stadiu imág i larev. - Doba venkovního výskytu imág IV.-V.

Živné rostliny - Vypěstován a uváděn téměř výhradně z Juniperus. Plavilščikov (1940) uvádí též Pinus pumilio (kleč), Sama (1988) uvádí ještě Cupressus a o správnosti obou údajů pochybuje. Na jaře v roce 1977 jsem na lesní loučce nad obcí Hlivištia (Vihorlat) vyřízl ze suché spodní větve (o průměru 2 cm) živého soliterního Quercus tři malé larvy, ze kterých se mi podařilo dochovat jedno imágo Phymatodes glabratus ! Na uvedené větvi byly pouze tři navzájem podobné požerky s larvami.

 

 

 

Phymatodes fasciatus  (Villers, 1789)

subgenus Paraphymatodes Plavilsthikov, 1934

 

 1EAA_4471.JPG   2EAA_6417B.jpg   3EAA_4469.JPG   4EAA_4470.JPG  EAA_4468.JPG

Bionomie. Pouze částečně obhospodařované vinice, na kterých se výhonky vinné révy odřezávají a ponechávají se na hromadách nespálené. Vývoj ve větévkách Vitis. Samičky kladou vajíčka do odřezaných větévek, které se obvykle vyhazují na hromady, nebo jsou vázány do otepí. Larvy žerou pod kůrou i ve dřevě, kuklí se ve dřevě. Doba vývoje jeden rok. Výskyt imág V. do poloviny VI.

Živné rostliny - Ve střední Evropě je znám pouze z Vitis. Demelt (1966) uvádí z jižní Evropy též Quercus.

 

 

 

Phymatodes rufipes rufipes  (Fabricius, 1777)

subgenus Phymatodellus Reitter, 1913

 

1aaa SK.jpg2aab FR.JPG 3EAA_2768ab.jpg 6abb SK.JPG 7EAA_6400BC.jpg EAA_6400BCD.jpg

Bionomie. Dle Demelta (1966) vývoj v odumřelých větvích podobně jako P. pusillus, generace asi jednoletá. Vávra ho vychoval ze suché koncové větvičky Corylus. – Výskyt imág V.-VI., max. v V. Zdržují se v korunách vysokých stromů i nízkých keřů. Při chemickém ošetřování dubových porostů (starých 60-100 let) insekticidy na Hodonínsku (1957) jsem nalezl mnoho uhynulých imág opadaných z vysokých korun na kontrolní trusníky. Imága za slunečného počasí pobíhají také po větvích Crataegus, na dubovém klestu apod.

Živné rostliny - Pyrus (Pospěch 1979); Corylus (Vávra); Demelt (1966) uvádí Crataegus a Prunus spinosa; Sama (1988) cituje Prunus a Rubus (Müller); Quercus pubescent (Sturani); Juglans.

 

 

 

Phymatodes alni alni (Linnaeus, 1767)

subgenus Poecilium Fairmaire, 1864

 

10EAA_5846.JPG 11aab CZ.jpg 12EAA_6422.JPG  13EAA_6423.JPG  14EAA_5847.JPG  15abd GR.JPG16abg FR.jpg

Bionomie. Listnaté lesy nižších a středních poloh. Vývoj pod kůrou slabých větví oslabených, usychajících nebo pokácených stromů, v odřezaných větvích po těžbě. Larva vyžírá pod kůrou a v povrchové vrstvě dřeva převážně podélné chodby a ke kuklení šikmou, hákovitou komůrku mělce ve dřevě. Napadá větve o průměru 1-3 cm, vzácně silnější. Přezimuje jako larva. Jednoletý vývoj. - Imága se vyskytují od V. do VI. na usychajících i ležících větvích a slabším rovnaném dříví, zřídka na květech na př. Crataegus.

Živné rostliny - Nejčastěji Quercus, dále Tilia; Alnus, Ulmus, Fraxinus, Acer, Castanea, Rosa.

 

 

 

                                  Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758)                CZ     Fagus

 

Pa CZ Fagus.JPG

Pb CZ Fagus.JPG

Pd CZ Fagus.JPG

                                                                          CZ   Quercus

Pe CZ Quercus.JPG                        Pf CZ Quercus.JPG

                                                                 Napadení okrajú neodkorněného dubového prkna

Pc CZ Quercus.JPG

 

 

                               Phymatodes glabratus Charpentier, 1825             SK    Juniperus

Pa SK Juniperus.JPG

Pb SK Juniperus.JPG

 

 

                                      Phymatodes alni alni Linnaeus, 1767          CZ   Quercus

   Pa CZ Quercus.JPG

      Pb CZ Quercus.JPG