CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

 

family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

 

tribe Clytini Mulsant, 1839

 

genus Clytus Laicharting, 1784

 

Clytus arietis arietis (Linnaeus, 1758)

subgenus Clytus Laicharting, 1784

          aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaba CZ.JPGabb CZ.jpg

Bionomie. Listnaté lesy, parky, zahrady. Vývoj larev pod kůrou odumřelého dřeva různých listnatých stromů. Ve větvích od průměru 2 cm a v kmíncích, nalezl jsem ho i v plotě, vyrobeném z neodkorněných topolových prkének. Často i v odumírajících větvích napadených krasci rodu Coraebus sp. Larva žije zpočátku pod kůrou a později vstupuje do dřeva, kde pokračuje v žíru a kde se také kuklí. Připravený výletový otvor je ucpán jemnou drtí. Přezimuje jako larva. Demelt (1966) uvádí hloubku poškození dřeva až 10 cm a dvouletý vývoj. Já jsem zjistil dvouletý i tříletý a za nevhodných podmínek v suchém dřevu až pětiletý vývoj. - Imága se vyskytují od V. do VIII. na dříví, na zemi ležících větvích a různých květech, např. Crataegus, Apiaceae aj.

Živné rostliny - Quercus, Fagus, Carpinus, Robinia pseudoakacia, Salix, Salix caprea, Ulmus, Prunus, Malus, Populus, Vitis; Cornus mas; Juglans, Sarothamnus, dále Betula, Castanea, Pyrus, Euonymus, Tilia, Acer, Crataegus.

 

 

 

Clytus lama Mulsant, 1847

subgenus Clytus Laicharting, 1784

aaa CZ.jpgaad CZ.JPGaba CZ.jpgabc CZ.JPG 

Bionomie. Jehličnaté lesy, paseky. Vývoj zprvu pod kůrou a později ve dřevě odumírajících jehličnatých dřevin. Napadá především stojící stromy o průměru 10 - 25 cm do hloubky 2 cm, zřídka až 5 cm. Není mi známo napadení pokáceného dřeva. Larva vyhlodává pod kůrou nepravidelné i poměrně přímé chodby a pak vstupuje do dřeva, kde pokračuje v žíru do hloubky 2-3 cm. Výstupní otvor z kukelní komůrky je ucpán jemnými pilinami. Přezimuje jako larva. Vývoj se uvádí jednoletý i dvouletý, já jsem zjistil nejméně dvouletý. - Imága se vyskytují od VI. do VIII., maximum VII. na dříví a různých květech, zejména Apiaceae.

Živné rostliny - Přednostně Abies, dále Picea, zřídka Pinus. Larix.

 

 

Clytus tropicus (Panzer, 1795)

subgenus Clytus Laicharting, 1784

 

aaa CZ.JPGaab CZ.JPGaac CZ.jpgaad CZ.jpgaba CZ.JPGabb CZ.JPG

abc FR.JPGabd FR.jpgabe FR.JPGabf FR.jpgabg FR.jpgabh FR.JPG

Bionomie. Zachovalé, přírodně bohaté listnaté lesy. Samička klade vajíčka do kmenů a větví oslabených, nebo čerstvě odumírajících stojících stromů, nikdy jsem nezjistil napadení pokáceného ležícího dřeva. Larvy si vyhlodávají dlouhé, převážně přímější nespletité chodby na rozhraní kůry a bělové části dřeva. Délka chodeb pod kůrou dosahuje 50 - 80 cm. Ke konci vývoje vstupují pozvolna do dřeva, kde si po žíru cca 10 - 25 cm vyhloubí kukelní komůrku a připraví výletový otvor, který je v povrchové vrstvě dřeva ucpán jemnými pilinami. Při silnější kůře nemusí larva vstupovat do dřeva a může dojít ke kuklení v kůře nebo pod kůrou. U starších stromů jsou napadány především větve, u mladších i kmeny a to již nízko nad zemí. Samička klade vajíčka pouze do stojících, čerstvě odumírajících nebo oslabených stromů na slunci i ve stínu v hustě zapojených porostech. Převážně dvouletý vývoj jsem zjistil ve dřevě silném 15-25 cm, ale také až přes 100 cm. Přezimuje jako larva. - Imága se vyskytují od V. do VII., maximum v polovině VI. Spíše soumračný a noční druh, imága jsou přes den ukryta ve štěrbinách kůry apod., výjimečně pobíhají po kůře nebo létají. Nejdou na květy.

Živné rostliny - Vývoj jsem zjistil pouze v Quercus, bývají udávány ještě Pyrus a Prunus.

 

 

Clytus rhamni Germar, 1817

subgenus Clytus Laicharting, 1784

 

Clytus rhamni rhamni Germar, 1817

EAA_3277a.jpg EAA_3277ab.jpg  EAA_3277abc.jpg  EAA_3277abcd.jpg EAA_3278.JPG

Clytus rhamni temesiensis (Germar, 1824)

EAA_5392.JPGEAA_5394.JPG EAA_5395.JPG EAA_5396.JPG   EAA_5397.JPGEAA_5398.JPG

Clytus rhamni belieri  Gautier des Cottes, 1862

EAA_3274A.jpg   EAA_3274AB.jpg   EAA_3274ABC.jpg   EAA_3274ABCD.jpg    F.jpg

Bionomie. Listnaté smíšené porosty, lesostepi, ovocné sady, teplá místa spíše stepního charakteru. Vývoj v odumřelém dřevě různých listnatých dřevin. Obvykle byl vychován náhodou, a proto je o jeho vývoji málo známo. - Imága se vyskytují poměrně dlouhou dobu na stejných lokalitách, od prvé poloviny V. do poloviny VII., maximum VI., na různých květech, zejména Achilea, Apiaceae, Rosa apod.

Živné rostliny - Quercus, Vitis, Loranthus; udává se též Prunus, Robinia, Ulmus, Castanea, Crataegus, Cytisus, Ficus, Fraxinus ornus aj.

 

 

                                     Clytus arietis arietis Linnaeus, 1758         CZ    Populus

Pa CZ Populus.JPG

       Pb CZ Populus.JPG                                     

 

 

                                Clytus lama Mulsant, 1847           CZ     Abies

Pa CZ Abies.JPG

Pb CZ Abies.JPG

Pc CZ Abies.JPG

Pd CZ Abies.JPG

 

                                     Clytus tropicus Panzer, 1795      CZ    Quercus

         Pa CZ Quercus.JPG

Pb CZ Quercus.JPG