CERAMBYCIDAE - M. E. F. Sláma

Zpět na začátek

 

Úvodem několik poznámek

 

Na stránkách FOTO jsem změnil titulky na každé stránce. Na každé stránce je uvedena čeleď (family), pak následuje podčeleď (subfamily), tribus (tribe), rod (genus), druh (bez zvláštního označení, jméno je uvedeno vždy s rodovým názvem) a pokud je, tak podrod (subgenus).

 

Seznam druhů původně vycházel z obsahu knihy TesaříkovitíCerambycidae České republiky a Slovenské republiky. Imaga i požerky jsem časem doplnil o některé druhy, které se v Česku a Slovensku nevyskytují, ale o kterých jsem se domníval, že by o ně mohl být zájem. Seznam jsem upravil podle podčeledí a jednotlivé druhy soustředil na společné stránky převážně do rodů. Bude to asi přehlednější.

 

Uvedená nomenklatura vychází z katalogu Cataloque of Palaearctic Coleoptera (Chrysomeloidea), Löbl & Smetana (2010). V uvedeném katalogu je uvedena řada údajů, se kterými ale nelze souhlasit. Danilevsky, Miroshnikov aj. publikovali řadu oprav, nepřesností a doplňků. Jsem toho názoru, že současným nejlepším odborníkem na nomenklaturu západopalearktických tesaříků je Danilevský. Má řadu kritiků, zejména z řad lidí, kteří tesaříky nedělají. Osobně ho znám již dlouhá léta, je to profesionál, který se nezabývá jinou činností a má k dispozici ohromné sbírky. Celou nomenklaturu, až na několik maličkostí, jsem udělal podle něho. Je tam více změn, které pouze akceptuji. Kritici mu vyčítají zejména to, že moc popisuje, zejména subspecie. To je možná pravda, ale proč ne, když se brouci geograficky a morfologicky vzájemně liší. Spíše si myslím, že svým myšlením předběhl dobu. Mnohým je jistě známo, jak francouzský entomolog Pic byl za popisování odsuzován („to je Pikovština“) a jaký počet druhů mu jiní stáhli. Nyní se postupně ukazuje, že měl mimořádný cit a odhad a z uváděných synonym se opět stávají platné taxony.

 

Knihu, kterou jsem kdysi vydal, jsem původně chtěl doplnit také barevnými fotografiemi imag. Zůstalo jen u přání, protože tiskárna za vytisknutí chtěla 350.000 Kč. To jsem pochopitelně neměl. Fotografie jsem tehdy dělal na kinofilm. Byla to zbytečná a finančně velmi ztrátová práce. Nyní je vše děláno digitálními fotoaparáty. Dříve i nyní jsem vše fotografoval aparáty NIKON. Jsem si jistý, že kvalita fotografií bude podrobena kritice. Vše je úměrné kvalitě vybavení, které jsem si mohl pořídit a mé dovednosti. Předem se omlouvám. Jsem si vědom toho, že mnoho fotografií není dobrých a mnoho je vyloženě špatných. Téměř všechna imaga jsem fotografoval přímo v krabicích tak, že nebyla z nich vyndána. Docházelo tak někdy k bočnímu pohledu. Dnes je obvyklé udělat více expozicí s různým zaostřením a konečnou práci nechat na počítači. To jsem velmi rychle vzdal, neměl jsem čas a ani příležitost dělat tak velké množství fotek. Byl bych rád udělal kvalitnější obrázky, ale účelem těch, co jsem udělal je především informovat zájemce o variabilitě, případně to snad pomůže některým k determinaci. Dále bych se chtěl omluvit, že všichni brouci jsou v původním stavu, tj. včetně zaprášených a zamaštěných. Žádný kus jsem nečistil, těm skromnějším to snad bude stačit. Výběr nepovažuji za dostatečný, bohužel již nemám k dispozici bohatý a kvalitní výběr mé původní sbírky. Naprostá většina fotografovaného materiálu ale stejně pochází z mé sbírky, je doplněna o sbírku přítele Bergera, Černého, Kybala a Trmala. V poslední době jsem část doplnil také o fotky imag ze sbírek Národního muzea v Praze. Za umožnění děkuji Mgr. Hájkovi.

 

Fotky požerků jsou také z mé sbírky, ale doplněné jsou o sbírku požerků uložených ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), kterou jsem kdysi také zakládal.